Rady a tipy
Dostatečně prověřte pozemek ke stavbě: Vyhnete se tak pozdějším komplikacím
Nebudeme vám lhát. Koupě „kusu trávy“ neboli pozemku se může zdát jednodušší než koupě domu, který již stojí, ale není tomu tak. Je totiž třeba především prověřit, jestli vám něco nezabrání tam postavit dům, jaký chcete. A toto nebezpeční číhá z mnoha stran.
První vaše virtuální cesta by měla vést na katastr nemovitostí. Zjistěte, kdo pozemek vlastní a zdali jednáte přímo s ním nebo se všemi spoluvlastníky. Dozvíte se zde také, zdali nevázne na pozemku zástava, věcné břemeno nebo například předkupní právo či exekuce, a tyto situace budete moci řešit – nejen s vlastníkem, ale i právníkem, bankou, která vám poskytne hypotéku atd. Buďte nedůvěřiví a všechno si zjistěte a prověřte.
Kam pro jídelní stůl?
Zahrada, travní porost, orná půda?
Zajímat vás musí i druh pozemku: Ornou půdu i další druhy, včetně časté „zahrady“ je například třeba vyjmout z půdního fondu a to stojí peníze. Co by ale mohl být opravdu „průšvih“, je vyšší stupeň ochrany. Pak už by vaše cesta před koupí musela směřovat na stavební úřad, kde by vám měli říct vše potřebné k tomu, zda a za jakých podmínek lze stavět.
Zásadní: Územní plán
Naprosto zásadním dokumentem je však „územní plán“. Ten vám jasně odpoví na otázku, zdali je pozemek zastavitelný, a také, co se chystá v jeho okolí. Nikdy nekupujte pozemek bez toho, aniž byste viděli územní plán, řádně se jím proklikali (všemi vrstvami) a v případě nejasností si vše ověřili na stavebním úřadě. Nejlepším postupem je podat si „žádost o územně plánovací informaci“. Nevěřte nikomu, kdo slibuje brzkou změnu územního plánu. Ta není nikdy dopředu jistá. Další naprosto zásadní informace z územního plánu jsou ochranná pásma např. plynovodu, která by v krajním případě mohla zcela stavbu znemožnit. Samostatnou kapitolou jsou památkové zóny nebo archeologicky významné lokality, zde si musíte opět zjistit přesné podmínky stavby. Pozor na blízkost „veřejně prospěšných staveb“, z nich někdy vyplývají omezení.
Další možné komplikace a vícenáklady
Nejde jen o to, zda jde na pozemku vůbec stavět, na což by vám měl odpovědět předchozí postup, ale také o to, zdali na něm postavíte dům, který chcete, a za peníze, za jaké chcete. Ohledně toho se zajímejte zejména o: vedení inženýrských sítí na pozemku i nad pozemkem (např. „pod dráty“ nelze vůbec stavět, což některé spekulanty neodradí vám takový pozemek prodat!) a jejich ochranná pásma (pozor na staré telefonní a nové optické kabely), povolené procento zastavitelnosti; povinné odstupy a zdali na ně lze případně získat výjimku; zdali obec nevyžaduje např. klasické sedlové střechy či něco jiného; a také pozor na připojení ke všem sítím, jako je voda, kanalizace, elektřina, plyn, internet. Jsou všechny na hranici pozemku, ideálně již vyvedeny a připraveny? Nebo je budete muset vést z komunikace či dokonce z větší dálky? Můžete se na všechny opravdu bez problémů připojit? Nevyžaduje obec velké poplatky nebo nemá problémy s kapacitou? Máte vyjádření správců sítí, že bude připojení bez problémů? Není na příjezdové cestě, kde se sítě nachází, metrová vrstva betonu a nebude to tedy znamenat obří vícenáklady?
Které tepelné čerpadlo vybrat?
Pozor na sousedy
A co dalšího by vám stavbu stoprocentně zkomplikovalo? Černá stavba na pozemku, která není v katastru nemovitostí; nesedící výměra pozemku se záznamem v katastru či plot jinde, než má být (nechte si pozemek kontrolně zaměřit geodetem), neexistující příjezdová cesta, nebo jen s věcným břemenem, nepojistitelnost budoucího domu kvůli předem nezjištěnému povodňovému pásmu (zajímejte se u pojišťovny), špatné výsledky radonového či hydrogeologického průzkumu (existují orientační mapy). A soused, který už od prohlídek pozemku huláká přes plot, že tady se bude stavět jen přes jeho mrtvolu. V takovém případě platí, že kdo uteče, vyhraje.
Zdroj info: Stavební zákon, Územní plány pro architekty, Stavebnictví a architektura
Fotogalerie:
Roháčky jedině od Schellu
You must be logged in to post a comment Login