Dětské pokoje
S dětskou lékařkou vybíráme jídelní židličku
Než se dítě naučí řádně sedět a jíst u stolu společně s dospělými, trvá to několik let. Aby se pravidlům stolování naučilo co nejdříve, měli bychom ho už od malička v tomto ohledu připravovat.
Tedy ho posadit ke stolu do jídelní židličky. V ní stráví několik měsíců. Třebaže se všechny nabízené modely zdají dokonalé, rozdíly mezi nimi mohou být poměrně velké. Jste-li matka prvorodička, následující řádky vám přijdou určitě vhod.
Nezbytné omývání
Když dítě jí, jídlo zpravidla padá všude kolem. Proto potřebujeme, aby židle byla snadno omyvatelná. Tvary by měly být bez zbytečných záhybů. Praktické nejsou ani sedáky, a to i přesto, že je můžeme sundat a vyprat. Dítě krmíme minimálně třikrát denně, a pokud polstrování ráno zašpiníme natolik, že ho musíme vyprat, do oběda uschne tak maximálně v sušičce.
Složit, rozložit, popojet…
Je poměrně praktické, když je jídelní židlička i variabilní. Můžeme nastavit výšku sedáku i opěry pro nohy, běžný je také odnímatelný stolek. Má-li židlička všechny tyto přednosti, pak ji v pozdější době můžeme používat přímo u jídelního stolu. Praktická jsou kolečka, díky kterým lze sezení snadno posouvat a přesouvat. Některé modely mají pohyblivý sedák, který lze naklopit mírně dozadu. Dítko v něm tedy může být ještě před tím, než začne samo sedět. Dalším lákadlem výrobců je možnost složení. To ocení především všichni ti, kteří mají malý byt. V opačném případě si však nedokážu představit, že by sedačku po každém jídle skládali a uklízeli.
Bezpečnost
Žádoucí je i stabilita a pevnost židličky. Zvláště některé plastové modely mohou být vratké – uvědomte si, že dítko má kolem roku života přibližně 10 kg. Když pak v takovém sezení vstane nebo bouchne o stoleček a tak podobně, může se stát, že se pod ním židlička rozpadne. Proto výrobek při koupi vyzkoušejte. A nezapomeňte na bezpečnostní pásy, které zabrání dítěti v případném pádu.
Cena versus výkon
Cenové rozpětí židliček je značné. Ty, kteří si myslí, že budou moci židličku používat až do vyššího věku dítěte, a uvažují o pořízení dražšího modelu, bych chtěla varovat, že dítě rychle přibírá a poměrně brzy je dost těžké. Maminka ho musí v jednom kuse zvedat nahoru do židličky a zase ho z ní vyndávat a z toho často bolí záda. Přitom by už dítě kolikrát mohlo samo vylézt na židli a posadit se. Proto se přikláním k takzvané rostoucí židli. I ona může být vybavena speciálními úchyty proti pádu a stolkem. Sed a opěrka pro nohy jsou nastavitelné. A v momentě, kdy se dítě zvládne samo usadit, ji používáme přímo u stolu.
Názor dětské lékařky: Mudr. Iva Strnadelová
Obecně platí, že děti nenutíme do pohybu, který prozatím neprovedou samy. Tak je to i se sezením. Kolem 7. měsíce si dítě sedne takzvaně na žabičku, kdy se ještě opírá ručkama před sebou, další fáze je jeho šikmý sed a kolem 10. měsíce již sedí rovně. Existují samozřejmě individuální rozdíly. Jsou děti čilejší a děti pomalejší. Myslím, že děťátko začneme „posazovat“ s prvními příkrmy, tedy kolem 6. měsíce. Dítě držíme v polosedě nejprve na klíně, pak ho můžeme posadit na vysokou židličku k našemu stolu. Nevadí, když nesedí ještě stabilně, je to pouze na krmení a je to pro ně důležitý psychologický moment. Děti jsou obecně konzervativní a mají rády rituály, což období jídla určitě je. Taky se potkávají u stolu s ostatními členy rodiny. Před prvním rokem sedí dítě v židličce u stolu stabilně. Židličku bych tedy preferovala u stolu při jídle, jinak dětem patří volný pohyb. Myslím, že je to vhodný způsob, jak děti naučíme stolovat.
Fotogalerie:
You must be logged in to post a comment Login