Zahrada
Dejte okurkové plísni tento rok na frak
Plíseň okurková – asi největší strašák úspěšného pěstování oblíbených okurek. Je snadno přenosná a může ohrozit také rajčata nebo melouny. A právě proto se vyplatí vsadit na preventivní opatření, která nám zajistí bohatou úrodu a úsměv na tváři.
Příčiny a důsledky
Hlavní příčinou plísně okurky, latinským názvem Pseudoperonospora cubensis, je mikroskopická houba, která se projevuje žlutozelenými skvrnami na listech, jejich postupným hnědnutím, usycháním a následně i úhynem celé rostliny. Původce této houbové choroby u nás sice nepřezimuje, ale přenáší se vzdušnými proudy a putuje k nám až z jihu Evropy. Další vývin plísně má pak na starosti především přílišné vlhko a rosa, která se drží na listech.
Tolerantní odrůdy
Riziko rozvoje plísně lze výrazně snížit také hned na samém počátku pěstování – výběrem vhodného kultivaru, který je vůči této houbové chorobě odolnější než ostatní. Tolerantní odrůdy najdeme mezi mini okurkami, salátovkami i nakládačkami. U mini okurek jde například o odrůdu Minisprint F1 a Passandra F1. Z okurek salátovek je to třeba Girola F1, Marumba F1, Pyralis F1, Jazzer F1, Lothar F1, Natalie F1, Viktorie F1 nebo i Linda F1 MIX. A co se týká nakládaček, tak vůči plísni okurkové bude odolná odrůda Altaj F1, Aurea F1, Karolina F1, Regina F1 nebo také Viola F1.
Vzhůru k výškám a ke kořenům
Vzhledem k tomu, že k rozvoji plísně okurek významně přispívá zejména vlhko, je důležité vybrat pro jejich výsadbu slunné a vzdušné stanoviště, kde přirozeně proudí čerstvý vzduch. Dalším předpokladem úspěšného pěstování je rovněž vertikální vedení rostlin na 1 výhon po opoře, třeba i z obyčejného motouzu. Pokud se rozhodnete pěstovat okurky klasicky na zemi, uvědomte si, že se zvyšuje riziko napadení plísní, jelikož celá rostlina bude více ohrožována nežádoucí vlhkostí zeminy.
S vlhkem souvisí také zálivka. Ta by měla být především opatrná, protože okurky patří k teplomilným druhům zeleniny, které jsou citlivé na nevhodné zalévání. Proto je zalévejte raději méně, ale častěji, ideálně ke kořenům a minimalizujte pokropení listů. Jen tak nedáte plísni důvod k rozvoji.
Chemická ochrana
Prevence je základ úspěchu. S ošetřováním chemickým postřikem se u okurek začíná koncem června, ale klidně i později, avšak nejlépe před výskytem houbové choroby. Aplikace postřiku se provádí v době, kdy jsou vhodné podmínky pro případné napadení rostlin plísní, tedy v návaznosti na průběh počasí. Ošetření postřikem realizujeme po celou vegetační sezónu přibližně každých 7 až 14 dní (častěji za deštivého počasí). V období sklizně i po otrhání plodů.
Mezi vhodné přípravky k postřiku se řadí Acrobat MZ, Aliette, Bravo 500, Curzate K, Dithane DG Neotec, Dithane M 45, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Infinito, Kuprikol 50, Magnicur Finito, Mikal M, Ortiva, Previcur 607 SL, Proplant, Ridomil Gold MZ 68 WP, Ridomil Gold MZ Pepite a Ridomil Gold Plus 42,5 WP.
Biologická ochrana
I pro nadšence ekologického pěstování se najde pár řešení, jak se vyhnout chemii a plísni. Jednou z možností je použití bylinného výluhu převážně z šalvěje lékařské, který se prodává pod názvem Protekt koncentrát (KP). Ten se postará nejen o odolnost okurek proti houbovým chorobám, ale také podpoří jejich správný růst a vývoj plodů. Aplikuje se stejně jako chemické přípravky postřikem na list, a to každý týden od začátku června. Během deštivého počasí i každé 3 dny.
Dalším řešením může být takzvaná „chytrá houba“ neboli biopreparát s názvem Polyversum Biogarden, který obsahuje oospory Pythium oligandrum. Tento fungicid se prodává ve formě prášku pro přípravu zálivky i postřiku. Po jeho aplikaci zůstanou okurky přirozeně chráněné před houbovými chorobami. Výhodou je rovněž fakt, že je není možné tímto přípravkem předávkovat.
Fotogalerie:
Kam pro lampy (ne)jen na zahradu?
You must be logged in to post a comment Login