Vše, co vyčnívá i leze k sousedům přes plot, jim může vadit. Co s tím?

Mnoho sporů mezi sousedy se týká oblasti společného plotu a všeho, co nějakým způsobem přes plot zasahuje na pozemek souseda. Samozřejmě vždy je nejlepší domluva. Ale s některými lidmi je domluva nemožná. Podívejme se, co na to zákon. Jak je to s ovocnými stromy, smí přečnívající větve soused otrhat? A kdo uklidí nepořádek, který ovoce nadělá? Kdo ostříhá přečnívající plot? A co kočka, která přes plot leze?

Úroda je vaše, když spadne

Častý spor je o ovoce, potažmo o přečnívající větve ovocných stromů. Z jednoho úhlu pohledu jde o vítanou úrodu, pro někoho však může převážit ten druhý pohled – nevítaný nepořádek pod stromem. Nový občanský zákoník praví „Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.“ Jisté tedy je, že si spadlé ovoce můžete posbírat a naložit s ním po svém. O ovoci na větvi se však NOZ nezmiňuje, proto je třeba jej považovat stále za majetek souseda, i když větve přečnívají k vám.

Co spadne, náleží vlastníkovi pozemku

Souseda nemůžete ani nutit ovoce posbírat, pokud působí nepořádek na vašem pozemku, stejně tak jako listí z jeho stromu. Zkrátka, co spadne k vám, je vaše, a naložit s tím můžete/musíte vy. Obtěžování nechtěným odpadem ale trpět nemusíte, ani přečnívajícími větvemi živého plotu. Pokud by soused po vašem požádání větve nezkrátil, můžete tak učinit sami:  „Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. (3) Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.“

Vaše jsou, až když spadnou

Živé ploty těsně u hranice pozemku: velký problém

Živé ploty z tújí jsou oblíbenou českou specialitou. Bývají hodně vysoké a zcela neprostupné. Ovšem pozor, podle nového občanského zákoníku po vás soused může žádat, abyste se zdrželi vysazení tújí těsně k plotu,  měli byste dodržet 3 metrovou vzdálenost u stromů vyšších než 3 m, u ostatních vzdálenost 1,5 metru. Nakolik je to nepraktické, už bohužel občanský zákoník neřeší, lze jen připomenout klasické pravidlo „kde není žalobce, není soudce“, rozhodně lze tedy doporučit zkusit se se sousedem domluvit, třeba mu nebude stín vadit a naopak ocení vzniklé soukromí. Je však bohužel pravda, že pokud například přijdou noví vlastníci, je možné se dostat s živým plotem do problémů a nakonec ho dokonce muset i odstranit.

Zvíře souseda obtěžovat nesmí

A co zvíře, které plotem či přes něj proniká na váš pozemek a vadí vám tam? Klasicky se bude jednat o kočku, proti níž je takřka nemožné plot zabezpečit. Přesto je to sousedovou jednoznačnou povinností. Pokud není možno udělat takový plot, který kočka nepřekoná, pak je třeba požadovat od souseda, aby měl například zvíře v uzavřeném výběhu či doma. Pokud vám kočka od souseda způsobí škodu, například rozdrápáním nového zahradního nábytku nebo zničením nově vysazené skalky tím, že jí rozhrabe a nakálí do ní, máte samozřejmě právo na úhradu škody stejně tak, jako kdyby vám škodu způsobil soused sám, jeho děti nebo jeho pes – není možno kočku omlouvat jen proto, že je její přirozeností se potulovat. Problém v tomto případě ovšem bude zřejmě s dokazováním, že škodu způsobila právě sousedova kočka a ne jiná, toulavá.

P.S.  Konkrétní výklady práva se mohou lišit, proto je třeba tento článek považovat za čistě informativní.

Fotogalerie: