Čím je možné nahradit rašelinu a proč na tom záleží?

Bez rašeliny si neumí spousta nadšených zahrádkářů a pěstitelů představit život. Což o to, jde o opravdu skvělý přírodní materiál, který má díky svým vlastnostem téměř univerzální využití. Na druhou stranu jsou právě tyto výhody rašeliny její velkou nevýhodou, protože ji ženou doslova do záhuby. Pomůžete se záchranou?

Kde se vzala, tu se vzala

Rašelina je rostlinný materiál, který vzniká ve vlhkých a chladných podmínkách, v takzvaných rašeliništích neboli rašelinných pánvích, a to dlouhodobým a neúplným rozkladem organických zbytků za nepřístupu vzduchu. Výsledkem takového procesu je nádherně lehký a vzdušný organický materiál s výbornou schopností nasáknout a zadržet vodu, nízkým pH a nedostatkem živin, který významně zlepšuje vlastnosti půdy či zahradnických substrátů.

Rašelina vzniká nedostatečným rozkladem v rašeliništích. Zdroj: Pixabay

Zaděláno na problém

Rašeliniště představují důležitý bažinný ekosystém naší země, který se významně podílí na koloběhu vody v přírodě, pozitivně ovlivňuje podnebí i biologickou rozmanitost, a hlavně pohlcuje nadbytečný oxid uhličitý z atmosféry. Nejvíce rašelinišť najdeme v Rusku, na Ukrajině, ale také ve Skotsku či Severní Americe. V rámci České republiky se nachází například na Šumavě. Celkově tvoří asi 2 % zemského povrchu.

Neekologické těžení rašeliny vede k narušení životního prostředí. Zdroj: Pixabay

Aby se rašelina dostala až na naši zahradu, je potřeba ji vytěžit. Samotná těžba ani není takovým problémem, tak jako její rychlost. V současné době se ročně vytěží až miliony tun rašeliny, přičemž za jeden jediný rok je schopný se obnovit pouze jeden milimetr. Z čehož vyplývá, že těžba a s ní spojená spotřeba je mnohem rychlejší než přirozená obnova, což vede k vyčerpání zásob a nepříznivým klimatickým změnám.

Je potřeba jít na to chytře

Zcela se vzdát rašeliny už není v dnešní době asi úplně možné. Správnou cestou je její omezení na použití pouze v nezbytně nutných případech. Mezi takové případy se řadí zejména vřesy, vřesovce, azalky, pěnišníky, borůvky, brusinky či některé druhy orchidejí, ve zkratce výrazně kyselomilné rostliny. Pro většinu dalších, i když možná více či méně kyselomilných rostlin, není rašelina tak významná a lze celkem dobře a levně nahradit. 

Spotřebu rašeliny snížíme, pokud ji budeme používat pouze při pěstování rostlin, které by se bez ní neobešly. Zdroj: Pixabay

Alternativ je několik

Základem úspěchu je dobrá informovanost o nárocích rostlin. Jestliže chceme rašelinu nahradit u druhů, které přímo nevyžadují kyselou reakci, můžeme vždy sáhnout po kvalitním vyzrálém kompostu. Ten je možné zakoupit, nebo si ho jednoduše vyrobit doma z biologického odpadu a ještě ušetřit. Díky kompostu bude půda krásně kyprá, úrodnější a obohacena o organické látky. Vedle nešlápnete ani s listovkou či vermikompostem. Univerzální využití má také směs kompostu s dřevěnou štěpkou (ideálně kompostovanou), která má velmi podobné vlastnosti jako samotná rašelina. 

S provzdušněním substrátů pomůže perlit, piliny i kokosové vlákno. Zdroj: Pixabay

Průmyslově vyráběné substráty pro běžné pěstování hrnkových rostlin, výsev či předpěstování, zpravidla obsahují podíl rašeliny. V současné době je sice možné sehnat i substrát bez obsahu rašeliny, ale stejně snadno si můžete vytvořit vlastní. Například smícháním zeminy (klidně i z krtinců) s kompostem. Substrát pro výsev a předpěstování vyrobíte z kompostu či zeminy a agroperlitu. Mezi vhodné komponenty se řadí také listovka, písek, kokosové vlákno, piliny nebo průmyslově vyráběná dřevní vlákna známá pod názvem Toresa, Cultifibre a Pietal. Avšak pamatujte, že vždy záleží na tom, jakých vlastností chcete u substrátu dosáhnout. 

Zdroj: Pixabay

Rašelinu je možné nahradit rovněž hrabankou, která vzniká rozkladem jehličí, má mírně kyselou reakci a opět si ji můžete snadno vyrobit i v domácích podmínkách. Skvělá je již zmíněná dřevěná štěpka z listnatých stromů a pro kyselomilné rostliny klidně i z jehličnanů a jejich borky. Během pokusů dosáhla velké úspěšnosti právě kompostovaná smrková kůra neboli kůrový humus, a to i v případě hrnkových rostlin. Při nahrazování rašeliny je vždy důležité si uvědomit, že pokud nepoužijeme alespoň v nějaké míře vyzrálý kompost, je potřeba pečlivě sledovat vývoj rostlin a případně přihnojovat dusíkatými hnojivy.

Fotogalerie: