Chystejte kelímky, lze pomalu začít s předpěstováním zeleniny

I když je ještě velmi chladno a o létě plném křupavé čerstvé zeleniny prozatím příliš nepřemýšlíme, už teď si můžeme začít zařizovat brzkou úrodu, a to přímo odrůdy, kterou chceme letos pěstovat – kdybychom kupovali sazenice, takový výběr mít určitě nebudeme. Kvalitní sazenice nás také vyjdou výrazně dráž než pytlíček semínek. Tak hurá do toho. 

Vhodným termínem pro výsev je konec února a celý průběh března. Už nyní je proto možné připravit si všechno potřebné. Na první klíčení se budou hodit tzv. jiffy, rašelinové tablety, které položíte do hlubší ploché misky, zalijete vodou a necháte nabobtnat. Do každé pak vložíte po jednom semínku, jen těsně pod povrch. Vhodné je semínka předtím vložit na 24–48 hodin do vody, aby se deaktivovaly tzv. „inhibitory klíčení“, které brání rostlinám vyrašit příliš brzy. Následně zakryjete např. sklem (jednou denně se sazeničky větrají) a umístíte na teplé místo, např. okenní parapet. Samozřejmě lze použít i nějaké malé nádobky a vlastní substrát; ten byste měli ale sterilizovat propařením. Když rostlinky jiffy prorostou, je čas na větší kelímky nebo květináčky. To jsou obecně platné rady. A jaké se vážou přímo k jednotlivým plodinám?

U některých rostlin předpěstování urychlí sklizeň. Některé přímý výsev vysloveně nesnesou, jako lilek, který poté nestihne plodit.

Papriky

Odrůdu vybírejte podle toho, zda budete papriky pěstovat venku nebo ve skleníku. Máte-li málo místa, vybírejte třeba mezi chilli papričkami. Při klíčení potřebují papriky okolo 25 °C, později po vyklíčení už jim stačí dvacet. Když začne být venku okolo 12–15 stupňů, může už výsadba ven, ovšem někam do výšky, např. na venkovní parapet, aby ji nepoškodily přízemní mrazíky. Na noc zpočátku vracejte rostlinky zpět domů, po cca týdnu už to nebude potřeba. Do záhonu přijdou sazenice až po „zmrzlých“.

Většinu doma předpěstovaných sazeniček je dobré otužovat nejdřív třeba za oknem. Rašelinové květináče usnadní vsazení do půdy.

Lilky

Lilky jsou poměrně dost teplomilné.  Pokud nemáte skleník a chtěli byste je pěstovat volně, raději na to zapomeňte, pokud nebydlíte v jedné z nejteplejších lokalit Čech nebo nemáte záhon přímo u zdi nebo budovy, které v noci vyzařují naakumulované teplo. Sazeničky vzejdou pouze při teplotách nad 25 °C, čehož docílíte prakticky jen přímo na ústředním topení. Používáte -li podlahové, asi budete mít potíže takovou teplotu zajistit. Jakmile rostlinky vytvoří první pravé listy, přesadíme je do květináčů s lehkým substrátem. S otužováním a přesazováním ven nespěcháme, dokud si nejsme jisti stabilním počasím.

Abychom mohli sklidit zralé lilky, je s výsadbou třeba začít včas.

Rajčata

Rajská jablíčka lze vybírat podle nejrůznějších parametrů. Například ranosti, vzrůstu, místa, kde budeme pěstovat (skleník, záhon, ale např. i pytel), nebo podle vlastností samotného rajčete – existují různě pevná, různě odolná k praskání a plísním, různě velká či skladovatelná. Zatímco sazeničky nemusíte vždy sehnat takové, jaké chcete, u semen vám to většinou nehrozí. Pro předpěstování rajčat platí všechny výše popsané principy; dejte jen velký pozor na to, aby sazeničky nenapadla plíseň.

Sazenice rajčat lze koupit, jsou ale zbytečně drahé a ty vypěstované doma mohou mít výrazně lepší kvalitu.

Dýně, cukety, okurky

Dýně a cukety patří k rostlinám, které není třeba předpěstovávat, protože zisk v jejich případě není často z předpěstování žádný – rostliny trpí po přesazení takovým šokem a následným zpomalením růstu, že je rostliny z přímé výsadby doženou. U okurek je situace trochu složitější – vyžadují přesné načasování. Dobrý termín k vysévání v domácím prostředí tak nastává až zhruba v polovině dubna, aby do doby, než je bude možno přesadit ven, příliš nevyrostly – byly by slabé a neduživé.