Cestičky patří do každé zahrady: Z jakých materiálů je můžete postavit?

Zahradní cestičky poskytují pohodlnou přístup, když ošetřujete rostliny, kocháte se rozkvetlou krásou nebo chcete provést hosty. Dobře navržená a vybudovaná cesta zlepšuje funkčnost každé zahrady. Aby ji skutečně plnila, musíte zvolit vhodný materiál. Podívejte se, jaké mají jednotlivé typy materiálu výhody a nevýhody.

Pěšinky budujte vždy v místech, kudy často chodíte. I když by se vám jiné místo zdálo třeba pohledově vhodnější, pokud se tudy vydáváte jen minimálně, věřte, že zvyky nezměníte. Cestičky nemají být příliš dlouhé, abyste se dostali k záhonkům co nejdříve a zároveň vést ke všem důležitým bodům v zahradě, jako je kompost, voda, sklep apod. Cesty, které vedou okrasnou částí zahrady, můžete nechat klidně delší a různě klikaté, abyste se mohli kochat výhledem.

Z jakých materiálů můžete pěšinky tvořit?

Materiálů, ze kterých můžete tvořit pěšinky, je poměrně dost. Od jednoduchých trávníkových cestiček až po betonové, dřevěné či dlážděné. Druh vybírejte podle stylu domu i celé zahrady. Jiný se hodí k moderní vile a jiný zase ke srubu. Když už některý vyberete, zůstaňte u něj a nekombinujte s ostatními. Jak ve většině případů i zde platí pravidlo: někdy méně je více.

Zpevněné a nezpevněné cesty

Nezpevněná cesta je tvořena hlavně pískem a malými kamínky. Potřebuje mít drenážní vrstvu a hodí se do větších zahrad a do zahrad ve stylu anglické elegance. Cestičky z kamínků nekloužou a běžící děti se méně snadno zraní oproti pádu na dlažbu nebo beton.

I nezpevněná cesta umí vypadat velmi pěkně a zároveň plní všechny požadavky na funkčnost. Zdroj: Pixabay

Zpevněné cesty tvoří betonová či keramická dlažba, dřevo i betonové desky. Vhodné jsou také kočičí hlavy. Často se lidé betonu bojí, protože mají pocit, že v zahradě bude působit rušivě a nepěkně. Dnes už se ale vyrábí v dekorech, které přesně napodobují přírodní materiály a od originálu byste je nerozeznali. Při realizaci pevných pěšinek je nutné myslet na odtok dešťové vody, která nesmí stékat směrem k domu. V dešti a mrazu také hodně kloužou, proto hrozí větší riziko úrazu.

Náš tip: Nezapomeňte, že i spáry mezi jednotlivými kousky chodníku musíte vhodně vyplnit. Nejčastěji se volí písek, protože vypadá dobře, snadno se aplikuje a je pevný. Použít můžete i beton či spárovací hmotu. Pod celou cestou by měla být netkaná textilie, aby neprorůstal plevel.

Na dřevěné cesty vybírejte raději exotické dřevo, které vydrží lépe různé povětrnostní podmínky. Zdroj: Canstockphoto

Štěrková cesta

Štěrk je velmi oblíbený zejména proto, že není náročný na údržbu, nenaruší kořeny rostlin, má dobrý odtok a nestojí tolik peněz. Na druhou stranu je důležité takovou cestu ohraničit, aby se štěrk nerozlézal i do záhonů. Jednou za čas ho budete muset pravděpodobně odplevelit. Ke stabilnější chůzi použijte malé hranaté kameny. Nehodí se do blízkosti vchodů a v místech, kde musíte odhazovat sníh v zimě. Cestičku ze štěrku si vytvoříte snadno svépomocí. Musíte odstranit drn, dát netkanou textilii a zasypat štěrkem. Volit můžete různé druhy, například drcený štěrk, drcený vápenec. U elegantnějších stezek volte mytý štěrk. Pokud tam občas přejedete sekačkou, je vhodnější drcený kámen než hladké oblázky, protože rozeklané okraje drceného kamene se hezky propojí a vytvoří pevný povrch.

Jemné říční oblázky působí něžně a dobře se po nich chodí. Zdroj: Archiv redakce

Mulč

Zahradní cesty z mulče jsou snadným a levným podkladem. Vypadají přirozeně a zároveň vyživují půdu. Když je dostatečná vrstva, takřka jím neprorůstá plevel. Vyžaduje ovšem pravidelné doplňování, protože se cesta poměrně rychle opotřebovává. Právě proto se příliš nehodí na místa s vysokým provozem, ale spíš tam, kde chodíte jen občas nebo jako dekorativní cesta.

Náš tip: Místo kůry nebo dřevné štěpky můžete použít drcený mulč, protože lépe drží na místě.

Mulč patří k levnějším variantám zahradních cest, ale je nutné jej pravidelně doplňovat. Zdroj: Archiv redakce

Trávníkové zahradní cesty

Trávník je nejpohodlnější povrch pro chůzi a uklizený vypadá skvěle. Potřebuje ale dostatečnou a pravidelnou údržbu, spoustu slunce a prostoru. Jakmile se o něj přestanete starat, brzy se můžete brodit v bahně. Cesta by také měla být dostatečně široká, aby se na ní vešla sekačka a pohledově oddělená od zbytku zahrady.

Dlážděné a cihlové cesty

Dlážděné a cihlové cesty jsou trochu formálnější a hodí se na hodně využívané cesty. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena a je důležité je správně položit. Podklad by měl být pevný, rovný a dobře odvodněný. Nejčastěji se tvoří z písku a štěrku. Poskytuje velmi čistý vzhled a pokud je správně vytvořena, vyžaduje minimální údržbu.

Náš tip: Zvažte materiály, které jsou vizuálně podobné stávajícímu kameni nebo cihle, kterou už v zahradě máte.

Za dlažbu zaplatíte sice více peněz, ale při správné realizaci se o ní už takřka nemusíte starat. Zdroj: Pixabay

Nášlapné kameny

Nášlapné kameny se hodí všude tam, kde není příliš velký provoz a patří k nejrychleji realizovaným způsobům, jak vybudovat cestu. Pro realizaci cesty použijte velké kameny a položte je tak daleko od sebe, aby se po nich dalo pohodlně chodit. Není potřeba nijak zvlášť kopat. Potřebujete dostatečně velké a ploché kameny. Můžete tvořit i různé designově zajímavé cesty z atraktivně vypadajících kamenů ve čtvercovém nebo kulatém tvaru jako betonové terasové bloky, které jsou k dispozici v mnoha různých barvách a texturách. Okraje kamenů hezky změkčí rostliny, jako je například tymián, kostřava či levandule.

Náš tip: Nedělejte cesty úplně rovné, protože oku příjemnější jsou určitě cesty různě se klikatící po zahradě nebo mezi záhony. Když přidáte ještě nějaký ručně vyrobený kamen třeba s mozaikovým vzorem

Fotogalerie