Sousedi si na mém pozemku postavili skleník, tak jsem se jim pomstil geniálním způsobem!

Jak skvělé je mít chalupu! Pár hodin autem – a už jste v přírodě. Stejné potěšení zažíval Roman, když o víkendech přijížděl na chalupu. Brzy ale zjistil, jaké má drzé sousedy. Roman si myslel, že má na sousedy štěstí. Všichni jsou většinou tiší a klidní lidé. Sám Roman využíval svůj pozemek výhradně k rekreaci. Na rozdíl od sousedů Roman na svém pozemku nic nesázel. Neměl ani čas, ani chuť. Ale jedna sousedka to měla. Paní Marie osázela celý svůj pozemek květinami, zeleninou a bobulemi. „Proč nic nesázíš?“ ptala se. Román odpovídal pravdu, že nechce.

Zatím mezi jejich pozemky nebyl plot a Roman musel snášet nepohodlí z pozornosti sousedky. Jednou, když přijel na chalupu, uviděl paní Marii, která se procházela po jeho pozemku. „Stalo se něco?“ zeptal se a vystoupil z auta. „Ne. Vidím, že tu nemáš vůbec nic zasazeno. Tolik volného místa, já nemám kam zasadit cibuli. Nebude ti vadit, když osadím záhon?“ Roman zpočátku ani nevěděl, co odpovědět. Výskyt sousedky na jeho pozemku bez jeho vědomí a takové otázky ho vyvedly z míry. Nebyl na něco takového připraven, a aniž by věděl proč, odpověděl: „Můžete osadit 1 záhon.“ Pak došel k závěru, že se prostě nechtěl hádat. A to se ukázalo jako osudová chyba. Tento den strávila na jeho zahradě. Roman si nemohl nijak odpočinout a celý den volna přišel nazmar.

Pokračujte na další straně.