Dědické právo: Kdo a kdy dědí?

Po smrti blízké osoby se řeší majetek pozůstalého, a tím pádem i dědictví. Co to v praxi znamená?

Dědické řízení je mnohdy nepříjemné a složité. Zdroj: Pixabay

Co je to dědictví?

Jedná se o jmění a pozůstalost, které po zemřelém zůstaly a musí přejít na nového majitele. Po úmrtí se tak celá věc dostává k notáři, který zjistí, jestli existuje například buď závěť, nebo dědická smlouva pořízená ještě za života pozůstalého. Dále se musí ověřit celková hodnota majetku a notář vypočítá náklady na dědické řízení.

Jak na záclony a závěsy do velkých oken?

Kdo ze zákona dědí?

Zemřelý může ještě za svého života sepsat závěť nebo dědickou smlouvu, kde jasně definuje, kdo a v jakém poměru bude dědit. Pokud však žádný takový dokument neexistuje, je potřeba vzít v potaz dědickou posloupnost, kterou opravuje občanský zákoník. Ten dědice rozděluje do několika tříd podle posloupnosti. V první třídě najdeme přímé potomky zemřelého a dále manžela nebo manželku.

Jestliže však zůstavitel děti nemá, nebo z nějakého důvodu dědit nemohou, vztahuje se dědictví na druhou třídu, kam patří rodiče zemřelého, nebo osoby, které s ním žily v jedné domácnosti minimálně jeden rok. Většinou se tak jedná o druha nebo družku, ale výjimkou nejsou ani sourozenci nebo děti sourozenců. Je však potřeba zmínit, že pokud má zemřelý družku, ale zároveň i své děti, a nezanechal žádnou závěť, budou ze zákona dědit pouze potomci. 

V první třídě najdeme přímé potomky zemřelého a dále manžela nebo manželku. Zdroj: Iguana Architects

Ochrana dědictví

Dědictví mnohdy bývá nespravedlivou záležitostí, a aby se předešlo nejrůznějším dohadům, existují i tzv. nepominutelní dědicové, kteří mají právo na díl z dědictví i v případě, kdy je zemřelý ze závěti vynechá. Jedná se o přímé potomky, kteří ze zákona mají právo na díl dědictví, avšak zůstavitel je v závěti nezmíní. Pokud se v tomto případě jedná o potomka, který nedosáhl 18 let, pak mu náleží ¾ z jeho zákonného dědického podílu. Pokud se však jedná již o zletilého potomka, připadá mu pouze ¼ zákonného dědického podílu. Možnou situací, kdy potomek dědit nebude, je tehdy, pokud se dědictví zřekne, nebo byl vyděděn. 

Do zákonného dědického podílu se započítává nejen majetek, který zůstal po zemřelém, ale i to, co zůstavitel dědici dal ještě za svého života v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti v posledních třech letech před smrtí. Zůstavitel ale může v závěti přikázat, aby se započetl darovaný majetek i za delší dobu, než jsou jen 3 roky. 

V praxi se tedy může stát, že pokud zůstavitel věnoval svému potomkovi například byt nebo nemovitost, bude započten do jeho povinného dílu, a tím pádem už tento potomek nemusí nic jiného během dědického řízení získat, nebo bude jeho podíl o hodnotu této nemovitosti ponížen. 

Zdroj: iDnes.cz, pravo.cz

Kam pro zajímavé tapety?